Stromy, stromy, stromy a zase stromy. Kde to jsme? To ví přece každé malé dítě. Jsme v lese. Vlastně jsme v konopišťském parku na naučné stezce, ale vypadá to tu jako v lese! Arcivévoda Ferdinand d´Este tolik obdivoval stromy, že je chtěl mít co nejblíže svému sídlu. Dal proto podnět pro založení přírodně novokrajinářského parku, který připomíná krásný les. Les je krátké slovo označující místo, kde najdeme rozmanité společenstvo tvořené malinkými mikroorganismy, bylinami, keři, stromy, ale i velkým množstvím živočichů. Organismy a jejich prostředí tvoří ekosystém. Většina z nás si přestaví les pohádkový, plný strašidel, hejkalů a ježibab s perníkovou chaloupkou. Les je však pohádkový i bez pohádkových bytostí.
Prohlédneme si les od kořenů až po vrcholky korun stromů. Základ lesa tvoří stromy. Strom se jako každý živý organismus skládá z mnoha orgánů. Kořeny, které se před světlem schovávají v půdě, drží stromy pěkně vzpřímeně a starají se o příjem vody a živin, potřebných pro život rostlin. Spolu se sluníčkem, které zachytávají hlavně listy, dokáží malý pohádkový zázrak zvaný fotosyntéza, při kterém rostlina umí složit z malých jednoduchých látek látky velmi složité - cukry, které jí pomohou postavit mohutný organizmus. Vodu, živiny a cukry rozvádějí po rostlinném těle cévní svazky, které mají podobnou práci jako tepny našeho těla a vedou je až do vrcholků stromů, což je někdy pořádně vysoko. Některé stromy mohou být až přes 100 metrů vysoké jako např. douglaska tisolistá. Kořeny hledají vodu naopak ve velkých hloubkách, např. kořeny jilmu mohou dosáhnout hloubky až 110 m. Půda není plná pouze kořenů rostlin, ale obsahuje také vlákna hub, které známe pod pojmem podhoubí. Dále obsahuje mnoho mikroorganismů jako bakterie, sinice, řasy a prvoky. Mezi větší organismy žijící v půdě patří pavouci, roztoči, brouci, stonožky, mnohonožky, mravenci, měkkýši a žížaly. Většími obyvateli půdy jsou hraboši, myši, krtci a rejsci. Mnoho velkých živočichů jako jezevec a liška si v lesní půdě hrabe své nory.
Les je plný pohádkových překvapení. Pokud v lese našlapujete potichu a díváte se pozorně kolem sebe, najdete mnoho zajímavých až skoro pohádkových bytostí. Většina drobných obyvatel žijících v půdě má jeden hlavní úkol - rozložit odumřelé organizmy na živiny, které pak mohou rostliny svými kořeny přijímat. Říkáme jim rozkladači. V lese kromě rozkladačů najdeme mnoho parazitů, tedy organizmů, kteří využívají jiné organizmy jako zdroj potravy, ale nazabijí je, příkladem je všem známé krev sající klíště. Pro symbionty je vzájemný vztah organizmů výhodný, např. včelka sající nektar a zároveň opylující květ. Predátory nazýváme zvířata, která loví druhé jako potravu, např. liška lovící zajíce.
Pokud se zadíváme do hlouby lesa a budeme se dívat pozorně, zjistíme, že les se skládá z několika pater. Nejhlubším patrem je patro půdní, přímo na půdě najdeme nejnižší patro mechové, složené z mechorostů a některých lišejníků. Dále uvidíme patro bylinné, složené z kapraďorostů a bylin, nad ním se rozkládá patro keřové a teprve potom, když zakloníme hlavu, uvidíme patro stromové. Podle druhového složení stromového patra dělíme lesy na jehličnaté, listnaté a smíšené. Nejpestřejším místem je okraj lesa, nazýváme jej ekoton a více se o něm dozvíte na hlavní trase naučné stezky.
Les je domovem mnoha zvířat. Zvířata v něm vždy najdou úkryt, potravu i ostatní členy svého druhu. Velký význam má les i pro krajinu, pomáhá zadržovat dešťovou vodu, tlumí vítr, chrání půdu a dělá krajinu krásnou. Pro člověka je les zdrojem dřeva, lesních plodů, hub i zvěře. Lidé milují les pro jeho klid, který je láká k odpočinku a procházkám. Lidé lesu pomáhají, obnovují ho a čistí, ale také mu někdy škodí. Poškodit les mohou požárem, odhazováním odpadků, hlukem a špatnou péčí. A kdo les chrání? Jsou to lesníci. O tom, jak se o les starají, se dozvíme na dalších tabulích naší stezky.
VYJMENUJTE JEDNOTLIVÁ PATRA LESA?
PŮDNÍ•MECHOVÉ•BYLINNÉ•KEŘOVÉ•STROMOVÉ